Je cukr špatný? A kolik cukru je moc cukru?

Slyšeli jste, že cukr je škodlivý? Nebo že je zlý, toxický, návykový, pravý důvod obezity a taky jediná příčina všeho špatného na světě? Ano, já také.

Proto se v tomto článku zaměřím na pravdu o cukru. Řeknu vám, kolik cukru je příliš mnoho cukru a pomohu vám také zjistit, kolik gramů můžete denně sníst.

Začněme tím nejdůležitějším bodem ze všech:

Cukr není dobrý ani špatný. Cukr tu prostě je

Lidé rádi klasifikují všechno v životě jako dobré nebo špatné, černé nebo bílé, správné nebo zlé.

Ve skutečnosti je však jen málo věcí tak jednoznačných. S jídlem to není jinak.

Přesto se stále setkáváme s tvrzením, že každý musí jíst nějaké kouzelné jídlo, protože je pro něj VŽDY univerzálně dobré, a že každý se musí vyhýbat nějakému zlému jídlu, protože je pro něj VŽDY univerzálně špatné.

Ačkoli to všechno zní báječně a je velmi snadné psát roztomilé seznamy "dobrých potravin", které můžete jíst, a "špatných potravin", které jíst nemůžete, ve skutečnosti to tak ale není.

Proč? Protože...

Záleží na kontextu

Všechny potraviny jsou samy o sobě neutrální.

Totéž platí pro cukr. Je to zcela neutrální látka, která není ani dobrá, ani špatná. Získáváme ji třeba z cukrové řepy nebo třtiny a z chemického hlediska se většinou jedná o disacharid sacharózu, složenou z α-D-glukózy a β-D-fruktózy navzájem spojených glykosidovou vazbou.

O tom, zda je pro vás cukr dobrý nebo špatný, rozhoduje konkrétní kontext konzumace, celkový jídelníček, jehož je součástí, způsob, jakým je do něj zařazen, o jakém druhu cukru vůbec mluvíme (např. glukóza vs. fruktóza vs. galaktóza vs. laktóza vs. sacharóza vs. maltóza? přidané cukry vs. přirozeně se vyskytující?), a také vaše individuální potřeby, preference a životní styl.

Abych vám pomohla ukázat, co mám na mysli, uvedu vám několik běžných scénářů, kdy je cukr pro vás špatný, zcela neutrální a (věřte tomu nebo ne) dokonce dobrý.

5 příkladů, kdy vám cukr škodí

Začněme několika příklady, kdy je cukr skutečně špatný.

#1 Když kvůli němu přijmete příliš mnoho kalorií

Jediná věc, kvůli které tloustneme, je soustavný kalorický nadbytek (tj. konzumace příliš velkého množství kalorií).

To je vědecky prokázaný fakt, o kterém nelze diskutovat. Tedy, můžete o něm diskutovat, pokud chcete. Jen nebudete mít pravdu.

Pokud zkrátka sníte více kalorií, než spálíte (bez ohledu na zdroj těchto kalorií), jejich přebytek se uloží ve formě tělesného tuku. A vy tloustnete. Když přijímáte méně kalorií, než spálíte, uložený tělesný tuk se místo toho spaluje na energii. A vy hubnete.

S tímto vědomím tedy můžeme v klidu říct, že cukr vám škodí jen v případě, kdy vám jeho množství způsobuje kalorický nadbytek a vy přibíráte na váze.

Když se tak totiž stane, otevírají se dveře pro VELMI dlouhý seznam rizik spojených s nadváhou, což znamená nespočet potenciálních problémů pro vaše zdraví (např. diabetes 2. typu, srdeční choroby a mnoho dalších).

Takže ano, pokud konzumujete cukr takovým způsobem, že přibíráte na váze (nebo prostě zůstáváte v nadváze), rozhodně je to pro vás špatné.

Ale nejde tolik o samotný cukr, jako o nadbytečné kalorie.

Všimněte si však, že za tyto negativní účinky není ve skutečnosti přímo zodpovědný ten zlý a ďábelský cukr, jako spíše přibývání na váze způsobené konzumací nadbytečného množství kalorií.

Cukr zkrátka opravdu chutný, málo sytý a často se vyskytuje v potravinách s vyšším obsahem kalorií (sušenky, koblihy, sladké tyčinky, čokoláda atd.), takže je velmi snadné se ho přejídat (a přepíjet). Velmi pravděpodobně se tak stane zdrojem nadbytečných kalorií.

Jediná skutečně špatná věc pro vaše zdraví, je být obézní

Mohli byste se totiž přejíst doslova čímkoli jiným (ano, i "zdravými" potravinami) a výsledek by byl stejný.

# 2 Když nahrazuje jiné makroživiny

Kalorie, které přijímáme, pocházejí ze tří makronutrientů: bílkovin, tuků a sacharidů.

Bílkoviny mají zásadní význam pro celkové zdraví a fungování lidského těla (např. poskytují esenciální aminokyseliny, jsou zodpovědné za růst a obnovu buněk a tkání atd.) a hrají důležitou roli při budování svalové hmoty i při hubnutí.

Tuky má také velký vliv na celkové zdraví a fungování lidského organismu (např. jsou součástí membrán, jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin, napomáhají vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, produkci hormonů atd.)

Se sacharidy je to trochu jinak, protože nám sice neposkytují nic, co by bylo považováno za "esenciální" (čtěte jako živiny, které naše tělo potřebuje, ale nedokáže si je samo vyrobit), jako je tomu u bílkovin a tuků, ale jedná se nejrychlejší a nejvýznamnější zdroje energie

Proč vám to říkám?

Protože cukr = sacharidy

Což znamená, že pokud jíte tolik cukru, že už vám nezbývá dostatek místa pro tuky nebo bílkoviny, je to opět špatně.

Takže ano, v tomto kontextu vám cukr škodí.

Ale znovu si prosím všimněte, že se nejedná o vlastnost samotného cukru, která by tyto negativní účinky přímo způsobovala, jako fakt, že že váš příjem bílkovin nebo tuků je nedostatečný. Konzumace příliš velkého množství cukru je pouze nepřímým prostředkem, který by k tomu vedl.

#3 Když nahrazuje potraviny s vysokým obsahem živin

Kromě makronutrientů existuje celá řada dalších živin, které hrají důležitou roli ve zdraví a pohodě vašeho těla.

Však víte...jako jsou vitamíny a minerály.

A tyto látky se nejčastěji nacházejí v potravinách, které obvykle považujeme za "dobré" a "zdravé".

Ovoce a zelenina jsou dokonalými příklady potravin s vysokým obsahem živin.

Cukr je bývá většinou považován za zdroj tzv "prázdných kalorií" protože nemá žádnou výživovou hodnotu.

(Poznámka na okraj: Technicky vzato záleží na zdroji cukru. Například takové věci jako bonbóny nebo plechovka limonády - které jsou z velké části, ne-li zcela, tvořeny pouze cukrem - by byly dokonalým příkladem prázdných kalorií, zatímco když si dáte cukr na ovesnou kaši nebo obohacené/obohacené sladké cereálie nebo tyčinku s ořechy, bude to jiný příběh, protože vedle cukru jsou nyní přítomny i další živiny. Ale ignorujme to a předstírejme, že všechny zdroje cukru = prázdné kalorie.)

Proč na tom záleží?

Protože pokud jíte tolik cukru, že vám zabírá místo mnohem důležitějším potravinám s vyšším obsahem živin, které byste měli jíst, pak ano, potom by vám mohl škodit.

Ale ještě jednou upozorňuju, že cukr zde není ten problematický faktor.

Pokud se totiž stravujete tak, že nadměrná konzumace cukru vám brání v dostatečném příjmu doležutých živin, pak pravděpodobně děláte něco špatně.

#4 Když ho konzumujeme v nadměrné míře

Tento příklad je mnohem širší než ostatní, ale uvádím ho proto, abych poukázala na důležitou věc. A to je, že cokoli, co se konzumute v nadměrné míře, je pro vás špatné.

Všimněte si, jak úmyslně používám slovíčko nadměrný.

Ať už jde o jídla, která jsou běžně považovaná za zdravá, nebo o jídla, která jsem považovaná za nezdravá, všeho moc škodí.

Vemte si například rybí tuk.

Ten je v každé literatuře považován za "zdravou" věc a vychvalován až do nebes. Ale hádejte co? Jeho nadměrné množství může mít negativní účinky.

Totéž platí pro vlákninu.

Dokonce i voda pro vás může být toxická (tj. intoxikace vodou) a doslova vás zabít, pokud ji konzumujete v nadměrné míře.

Tím vším chci říct, že v případě, kdy něco konzumujete v přiměřeném množství, nemáte se čeho bát. Potenciálně je to pro vás dokonce dobré. A vlastně všechno, co konzumujete ve vyšší než přiměřené míře (cukr, voda, vláknina, rybí tuk a cokoli dalšího, na co si vzpomenete) může mít negativní dopad na vaše zdraví.

#5 Když už je všechno špatně

Řekněme, že některé nebo všechny následující skutečnosti jsou pravdivé

• Již máte nadváhu.

• Vaše strava nestojí za nic.

• Máte málo nebo vůbec žádný pohyb.

• Vaše všeobecná aktivita je velmi nízká.

• Málo spíte.

• Moc se stresujete.

• Kouříte.

• Pijete příliš mnoho alkoholu.

• Máte již existující zdravotní problémy.

Konzumace nadměrného množství cukru navíc sebou určitě ponese riziko potencionálních problémů, na které jste si zadělali svým životním stylem.

Takže ano, i v tomto kontextu může být cukr potenciálně špatný.

Ale je právě cukr příčinou všech vašich problémů? Ne. Cukr je jen třešničkou na již tak špatném dortu.

Příklad, kdy je cukr neutrální

To bylo 5 nejčastějších situací, kdy pro vás může být cukr špatný. Nyní se podívejme na jeden příklad, kdy je zcela neutrální.

# Když se "špatné" scénáře nevyskytují

Udělejte mi laskavost. Vezměte si 5 příkladů, které jsme právě probrali, a zapomeňte je

To by znamenalo, že nyní platí následující tvrzení.

• Denně přijímáte správné množství kalorií

Ve většině případů to znamená, že jste v konzistentním kalorickém deficitu (pro hubnutí), jíte tak akorát (pro udržení zdravé hmotnosti), případně v malém kontrolovaném kalorickém nadbytku za účelem nabírání. V podstatě nejíte více, než byste měli.

• Udržujete si zdravou hmotnost nebo úspěšně hubnete

To jde samozřejmě ruku v ruce s předchozím bodem. Takže se pohybujete ve zdravém rozmezí tělesného tuku nebo se k tomuto cíli aktivně přibližujete. Pak se nemusíte cukru bát.

• Přijímáte ideální množství bílkovin, tuků a sacharidů

Žádná makronutrient nepřijímáte výrazně méně nebo výrazně výše, než byste měli, a existuje tak zdravá rovnováha a vše je v ideálním rozmezí.

• Většina vaší stravy pochází z kvalitních potravin s vysokým obsahem živin

Což znamená, že jíte dostatek ovoce, zeleniny, komplexních sacharidů a dalších potravin, dostáváte dostatečné množství vitaminů, minerálů a vlákniny atd.

• Cukr a potraviny, které ho ve vysoké míře obsahují, konzumujete s mírou

K tomu není co dodat, prostě znáte správný balanc, rádi si dopřejete něco dobrého a víte, kdy máte dost.

• Žijete celkově zdravě

Pravidelně cvičíte. Dostatečně spíte. Snažíte se co nejméně stresovat. Nekouříte. Nepřehánějte to s alkoholem. A tak dále.

V těchto situacích není cukr (ani v limonádě ani v ovoci) nijak špatný. Ani dobrý. Prostě jen je.

Příklad toho, kdy může být cukr i prospěšný

Nyní vám ukážu příklad, kdy může být cukr skutečně prospěšný.

# Když vám pomáhá dodržet dietu

Vezměme si většinu těch neutrálních příkladů, které jsme právě probrali a předstírejme, že dotyčný má problémy s hubnutím nebo s udržením zdravé váhy.

Zkouší jednu dietu za druhou, jednu metodu za druhou, ale prostě nedokáže u ničeho vydržet dostatečně dlouho, aby dosáhl svého cíle nebo si ho následně udržel.

Jedná se o velmi častý scénář a jedním z nejčastějších důvodů, proč k němu dochází, je to, že dieta, kterou se dotyčná osoba pokouší používat, je pro ni jednoduše příliš omezující, než aby ji dokázala udržet. Jednoduchý jojo efekt.

Ptáte se, jakým způsobem omezující? Všemi možnými způsoby.

Například:

• Není povolen žádný cukr

• Není povoleno žádné "nezdravé" jídlo

• Musí jíst jen nezpracované potraviny

• Nesmí jíst sacharidy

• Nesmí jíst tuky

• Nemohou jíst potraviny, které nejsou paleo

• Nemohou jíst v určitou dobu

• Mohou jíst pouze potraviny, které jsou na seznamu "povolených", a musí se vyhýbat potravinám, které jsou na seznamu "zakázaných"

V podstatě se tato osoba pokouší dodržovat dietu, která je zbytečně omezující způsobem, který je v rozporu s jejími osobními potřebami a preferencemi. Taková dieta zkrátka není dlouhodobě udržitelná. A člověk poté dosáhne bodu zlomu.

Bod zlomu, který je podpořen nadměrným odepíráním si něčeho, po čem skutečně touží. Bod zlomu, který nakonec způsobí, že se začne masivně přejídat, na delší dobu vynechá dietu a nebo s ní zcela skončí.

A po tom často následuje opětovné zahájení diety s ještě větším omezením nebo přechod na novou dietu, která je spojena s dalším omezením. A po ní následuje ještě více bodů zlomu. A tento cyklus se opakuje stále dokola.

A to nejen na úkor pokroku v hubnutí, ale často i na úkor jejich duševního a fyzického zdraví. Jojo efekt.

Většina lidí však přehlíží jednu věc.

Kdybychom na sebe nebyli v první řadě tak přehnaně a zbytečně přísní, mohli bychom se tomuto výsledku vyhnout.

Pokud máte něco rádi, nemá cenu si to zbytečně odpírat, ale naopak zakomponovat jako menší součást do jinak správného a vyváženého jídelníčku. Předcházíte tak vyhoření a můžete úspešně zhubnout a váhu si dlouhodobě udržet.

Což znamená, že v této situaci může být cukr i nepřímo DOBRÝ a ZDRAVÝ.

"Ale, ale, ale..."

Jo, já vím.

Na důkazech založený, selský rozum a vyrovnaný pohled na realitu toho, co cukr vlastně je (a není), se výrazně liší od přehnaných, mýty opředených, jednostranných, strach nahánějících keců, které jste zvyklí slýchat od různých dezinformovaných lidí, hlupáků, lhářů, magorů, dokumentů proti cukru na Netflixu, lékařů, kteří chtějí prodat své knihy proti cukru (aby vyřešili fiktivní problémy, které sami vytvořili, Margit koukám se na tebe), a dalších podobně příšerných zdrojů informací.

A z tohoto důvodu máte pravděpodobně ještě několik zbývajících otázek ohledně cukru.

To je v pohodě.

Pojďme se na ně bleskově mrknout.

Je cukr jed?

Lolz. Krátká a jednoduchá odpověď na tuto otázku zní: ne, není.

Pro odborně přesnější odpověď si dovolím citovat rozhovor Jamese Fella s výzkumníkem v oblasti výživy Alanem Aragonem:

"Ano, cukr je toxický, pokud ho konzumujete v naprosto obrovském množství. Všechno je toxické, pokud toho konzumujete příliš mnoho. Jak se říká: Dávka dělá jed".

Je toxický v množství, které konzumuje většina lidí? Ani zdaleka.

"LD50 , což je střední smrtelná dávka, která zabije přibližně polovinu lidí, kteří ji požili , je pro cukr asi 30 gramů na kilogram tělesné hmotnosti," vysvětlil Aragon.

Testovali to na hlodavcích, jen pro vaši informaci. Nejsou to zlí vědci. Tedy pokud nejste laboratorní krysa.

"Pro 180kilového chlapa to vychází tak, že když sní šest kilo cukru na jedno posezení, má 50% riziko, že zemře."

Aragon dále vysvětlil, že LD50 soli jsou 3 gramy na kilogram tělesné hmotnosti.

"Znamená to, že lidé budou nyní říkat, že sůl je desetkrát toxičtější než cukr?" Aragon řekl. "To je směšné." Co se týče tvrzení, že konzumace cukru živí rakovinné buňky: "Je to nesmysl. Neexistují žádné relevantní důkazy, které by to potvrzovaly."

Je cukr návykový?

Ne. Není.

Zde je citace z výzkumné práce z roku 2016 s názvem Sugar addiction: the state of the science, která mimo jiné dospěla k závěru:

"Nalezli jsme jen málo důkazů, které by potvrzovaly závislost na cukru u lidí, a poznatky z literatury o zvířatech naznačují, že chování podobné závislosti, jako je například záchvatovité přejídání, se vyskytuje pouze v kontextu přerušovaného přístupu k cukru. Toto chování pravděpodobně vzniká v důsledku občasného přístupu ke sladce chutnajícím nebo velmi chutným potravinám, nikoliv v důsledku neurochemických účinků cukru."

(Doporučuji také podívat se na rozbor této studie a dalších, které se týkají tohoto tématu, od Jamese Kriegera zde).

Ve zkratce to znamená, že pokud si myslíte, že jste závislí na cukru (a že je to důvod, proč máte nadváhu/nemůžete zhubnout), mýlíte se.

Skutečný problém spočívá v tom, že rádi jíte jídlo, které vám prostě chutná (a které často může obsahovat hodně cukru) a nejste schopni provést potřebné úpravy stravování, psychologie a chování, které by vám pomohly nadměrnou konzumaci těchto potravin omezit.

Stejně jako všichni ostatní lidé na planetě, kteří bojují s váhou.

Tloustne se po cukru?

Pokud nadměrná konzumace cukru vede ke kalorickému nadbytku, tak ano. V opačném případě ne.

Mám oblíbený jeden příklad: The Twinkie Diet

Mark Haub, profesor lidské výživy na Kansas State University, držel desetitýdenní dietu, která se skládala převážně ze svačinek s vysokým obsahem cukru (např. Twinkies, koláčky Little Debbie, Oreos, brownies, sladké cereálie atd.).

Zároveň si však vytvořil kalorický deficit.

Hádejte, co se stalo?

Za dva měsíce zhubl 27 kg a snížil procento tělesného tuku z 33,4 % na 24,9 %. Snížil také svou hladinu "špatného" cholesterolu (LDL) v krvi o 20 %, zvýšil hladinu toho dobrého (HDL) o 20 % a snížil svou hladinu triglyceridů v krvi o 39 %.

Proč? Protože cukr není důvod, proč tloustneme a to, že se mu budeme vyhýbat, neznamená, že zhubneme.

To totiž VŽDY závisí na celkovém množství přijatých kalorií.

Cukr je jen jedním z mnoha zdrojů, které nám tyto kalorie mohou potenciálně poskytnout.

(Poznámka: Ve skutečnosti nedoporučuji jíst takto nebo dokonce vzdáleně podobně. Používám to jen jako příklad).

"Ale já jsem slyšel, že cukr je příčinou obezity?"

Slyšel jste špatně.

Hlavní příčinou obezity je soustavná konzumace nadměrného množství kalorií, často v kombinaci s celkovým nedostatkem fyzické aktivity, genetickými faktory a dalším.

Cukr je jen jednou z mnoha věcí, o kterých lidé rádi tvrdí, že jsou jednou velkou děsivou základní příčinou. Jiní lidé dělají totéž se vším - od sacharidů, přes tuky, mléčné výrobky, pšenici, lepek až po potraviny, které jeskynní lidé nejedli, a tak dále.

Všechno jsou to jen trochu jiné variace úplně stejných keců.

"Ale co inzulín?"

Co s ním?

Že konzumace cukru (a sacharidů obecně) zvyšuje hladinu inzulínu, a to způsobuje přibývání tělesného tuku?

Jo, dovolte mi, abych vás hned na tomto místě zastavila a upozornila vás, že všechno, co si myslíte, že víte o inzulínu, je naprostý nesmysl postavený na mýtech, lžích a dezinformacích, které vytvořila banda nízkosacharidových zastánců v boji proti cukru (které skutečná vědecká komunita už léta vyvrací/směje se jim) a které pak dodržují bezradní lidé, kteří je sledují.

Inzulín je moc fajn hormon, produkovaný naší slinivkou, který se vyplavuje do krve po jídle, aby nacpal drahocenou glukózu z krve do buněk a dodal tak energii pro naše tělo. Bez něj bychom to moc daleko nedotáhli.

"Je cukr příčinou diabetu 2. typu?"

Důkazy ukazují, že ne. Alespoň ne přímo.

Hlavními příčinami diabetu mellitu 2.typu jsou genetika a nadváha.

Pokud tedy konzumujete nadměrné množství cukru (a nadměrné množství čehokoliv) a jste proto v kalorickém nadbytku a dlouhodobě obézní pak ano, může to vést k rizikům vzniku DM 2. typu.

Ale přímo? Jako že cukr sám o sobě přímo způsobuje diabetes? To ne.

Dovolte mi opět citovat Jamese Fella, který cituje odborníky na toto téma (protože citovat citaci je fakt dobrý, proto mám toho inženýra mami..):

"Aragon a Dr. Susan Kleiner tvrdí, že souvislost mezi vysokým příjmem cukru a vznikem cukrovky 2. typu je nepřímá. "

Tvrdit, že něco přímo nebo nepřímo způsobuje diabetes 2.typu je velmi kontroverzní. Susan Kleinerová také uvedla:

"Podle současných údajů nemohu říci, že vysoký příjem cukru vede přímo k diabetu 2. typu, ale je nepopiratelné, že ve většině případů, zejména u neaktivních lidí, vede vysoký příjem cukru k obezitě, která vede k dalším zdravotním problémům a změnám ve vnitřní biochemii a fyziologii. To je to pravé, co zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu."

Alan Aragon souhlasil, že hlavní příčinou je obezita, bez ohledu na to, jaký příjem makroživin ji způsobuje.

Obezita totiž nevzniká pomocí jednoho faktoru. Je to komplexní monstrum, které má biologickou, psychologickou, sociální a environmentální složku. Obviňování cukru je velmi krátkozraký, redukcionistický argument k neuvěřitelně diferencovanému tématu. Zdravá strava je velmi důležitá pro prevenci obezity, cukrovky a obecně kardiometabolických onemocnění, ale nemůže vyřešit rostoucí problémy týkající se zdravotní gramotnosti, nedostatku fyzické aktivity a masy socioekonomických překážek, jako je paradox hladu a obezity.

V praxi se často setkávám s lidmi, kteří odstraňují cukr ze svých jídelníčků a obvykle ho nahrazují stravou s vysokým obsahem nasycených tuků, což je při posuzování rizika kardiometabolických onemocnění jen výměna jednoho dietního problému za jiný. Jak jsem již uvedla uvedl výše, před démonizací jednotlivých potravin nebo živin je třeba zvážit celý kontext stravy.

"Kolik cukru bych měl sníst za den?"

A teď poslední věc, která vás pravděpodobně zajímá: kolik cukru byste měli denně maximálně sníst?

No, jak už byste jistě měli pochopit, nejde o věc, pro kterou by platilo univerzální doporučení gramů na den.

Tak to nefunguje.

Přesně to, kolik cukru by měl člověk denně sníst nebo co přesně pro něj představuje příliš mnoho, závisí na něm a jeho konkrétních potřebách, celkovém jídelníčku, celkovém životním stylu atd.

Ale můžeme to alespoň trochu zúžit?

Myslím, že ano.

Doporučený příjem cukru na den

Dovolte mi začít tuto část tím, že pokud máte zdravotní problémy, které vás opravňují udržovat příjem cukru v nějakém lékařem stanoveném rozmezí, pak to rozhodně udělejte.

Ale pro všechny ostatní? Doporučuji vám toto:

• Začněte s kaloriemi

Nejprve se ujistěte, že denně přijímáte správné množství kalorií, abyste si buď udržovali zdravou hmotnost/procento tělesného tuku, nebo byli na cestě k dosažení tohoto cíle.

• Pak. Bílkoviny, tuky, sacharidy

Za druhé, konzumujte každý den ideální množství bílkovin a zbytek kalorií doplňte poměrem tuků a sacharidů, který vám náhodou vyhovuje nejvíce (doporučuji 20-30 % celkových kalorií z tuků a zbývající kalorie doplňte sacharidy).

• Pak. Kvalita stravy

Zatřetí, naprostou většinu (tj. 80-90 %) těchto kalorií/makronutrientů získávejte z kvalitnějších, minimálně zpracovaných, nutričně bohatých potravin, které vám chutnají.

• Pak. Zdravá strava

Začtvrté, klidně pak získejte zbývající menšinu (tj. 10-20 %) kalorií z "mňamkových" potravin, o kterých už víte, že byste je měli omezit na minimum. Ale ať je to rozumné, ale stále příjemné a udržitelné minimum. Podle mých zkušeností bývá tento poměr "80-90 % vyšší kvality a 10-20 % nižší kvality" pro většinu lidí ideální rovnováhou z hlediska kvality stravy, celkového zdraví, udržitelnosti a... však víte... toho, aby ten život za něco stál.

• Pak. Cukr

Za páté, klidně si z těch 10-20 % menšiny dejte libovolnou část cukru, aniž byste se kvůli tomu museli cítit provinile. Je to v pořádku.

• Pak. Všechno ostatní

Kromě toho bych také doporučila pravidelně provozovat nějakou formu cvičení, pít dostatečné množství vody, dostatečně spát, snažit se co nejvíce minimalizovat stres, nekouřit, držet příjem alkoholu na uzdě, co nejvíce se smát a ten život si užívat.

To je děsivá pravda o cukru

So, here’s the deal.

Na cukru není nic, co by ho činilo ze své podstaty špatným. Je to jen daší surovina, která chutná opravdu dobře.

To je doslova vše.

To, zda má na vás, vaši stravu a vaše zdraví negativní, pozitivní nebo vůbec žádný vliv, závisí pouze na celkovém kontextu vašeho životního stylu.

A i v těch souvislostech, kdy cukr má negativní vliv, je to vždy nepřímý vliv. To znamená, že se nejedná o vlastnost samotného cukru, která je pro vás přímo "špatná", ale spíše o jiné věci, které se objevují jako vedlejší účinek nadměrné konzumace cukru.

Pokud se tomu vyhnete, budete v pořádku.